Budeme někdy pracovat méně než 8 hodin denně?

Přidal: , 19. 7. 2017

Osmihodinová pracovní doba tak, jak ji známe dnes, byla zavedena teprve před 90 lety. Nebo by snad bylo lepší říci „už před 90 lety”? Ekonom John Maynard Keynes, který na konci dvacátých let předpovídal, že za sto let budou lidé pracovat jen patnáct hodin týdně, by se asi hodně divil. Jsme ale ve 21. století a i přes snahu některých severských zemí o zavedení kratší pracovní doby stále pracujeme podle modelu amerického podnikatele Henryho Forda, který jako první v roce 1926 zavedl 40hodinový pracovní týden.

40 hodin týdně

Když Henry Ford zavedl pětidenní pracovní týden, projevilo se to především nárůstem produktivity a obecné spokojenosti jeho zaměstnanců. I to, že ho potom napodobily ostatní továrny, dokazuje, že to byl dobrý tah. Šlo mu především o to, že zaměstnanci, kteří pracují méně, jsou šťastnější díky tomu, že mají více času na rodinu, přátele a jsou i zdravější a plní energie. Nemoci jako infarkt, cukrovka, mrtvice a poruchy spánku totiž častěji postihují ty, kdo pracují dlouho.

35 hodin týdně

Ve chvíli, kdy byla v České republice uzákoněna pracovní doba na 40 hodin týdně, ve Francii schválili zákon o 35hodinovém pracovním týdnu. Od té doby si jej udrželi. Stejně jsou na tom v Německu, Belgii, Irsku. Podle analýz jsou právě tyto země na špici žebříčku produktivity.

30 hodin týdně

Švédský experiment ukončený s nálepkou „drahý”. Ve Švédsku zkoušeli zavést šestihodinovou pracovní dobu pro zdravotní sestry a přejít tak na čtyřsměnný provoz. Verdikt je ale jasný. I přes zvýšenou produktivitu práce se to zaměstnavateli nevyplatí. Záměrem projektu totiž bylo snížit pracovní dobu bez nutnosti snížit plat.

I přes to, že američtí senátoři na v polovině šedesátých let dospěli k názoru, že na přelomu tisíciletí budeme pracovat už jen tři hodiny denně, se tak stále nestalo. Říká se, že nepočítali s příchodem technologií, které budou všichni chtít, a budou tak pracovat více, než by museli.