Co je test OSP od Scia a jak na něj?

Přidal: Tibor Kučera, 4. 12. 2017

Aktualizace: 2024

Jako každý rok, i letos budou tisíce (převážně) maturantů absolvovat test OSP - Obecných studijních předpokladů od společnosti Scio, který řada vysokých škol uznává jako přijímací zkoušku. Na webu www.scio.cz najdete užitečný přehled těchto škol i s důležitými informacemi:

  • předměty jaké vyžaduje - Scio realizuje zkoušky z celkem 10 předmětů v češtině a dále také slovenskou a anglickou variantu testu OSP 
  • termíny, které uznává
  • informace o tom, jestli jsou tyto zkoušky na ní povinné

Na webu www.scio.cz se lze přihlásit přímo ke kterémukoliv termínu z nabídky (jsou v rozmezí od prosince loňského roku do května 2024). Účastní-li se student vícekrát, započte se mu jen nejlepší výsledek. Místo i termín si volí v přihlášce, stejně jako typ  zkoušky - prezenční či online, obě varianty jsou plnohodnotné a srovnatelné.  Přihlásit se lze před i po podání přihlášky na VŠ.

Co tedy na studenty vlastně čeká?

Každý nejprve začne výběrem fakulty nebo termínu zkoušky. Poté mu do jeho založeného profilu a na emailovou adresu dorazí pozvánka a následně ve vybraném termínu absolvuje test  (prezenčně či online). Výsledek dorazí  2 týdny poté studentovi i vybrané VŠ.  Zkoušku je možné opakovat, započítává se nejlepší výsledek.

Co jsou "obecné studijní předpoklady"?

Test Obecných studijních předpokladů má za cíl, jak už název napovídá, ověřit předpoklady studenta ke studiu na vysoké škole. Nejde v něm tedy o faktické znalosti, ale spíše o ověření úrovně myšlení v různých oblastech. Tyto oblasti dobře popisuje dělení testu z minulých let na oddíly – verbální, kvantitativní, logický a argumentační. O změnách pro rok 2023/2024 píšeme v samostatném článku.

 

Lze se na testy připravit?

Na první pohled se může zdát, že se jedná o test, na který se dá těžko nějak připravit a člověku to buď myslí, nebo ne. Samozřejmě tomu tak není. Je pravda, že existují studenti, kteří se na takový test zkrátka připravovat nemusí a dosáhnou v něm vždy skvělého výsledku. Na druhou stranu ale také platí, že se na test OSP, stejně jako na jakýkoliv jiný test, lze dobře připravit a významně tak zvýšit své šance na dobrý výsledek. Jak na to?

Nejjednodušším a zároveň nejefektivnějším způsobem přípravy je jednoznačně trénink na samotných testech z minulých let. Úlohy jsou vždy typově podobné, takže čím více jich před samotným testem úspěšně vyřešíte, tím je větší šance, že se vám to povede i naostro. Společnost Scio nabízí ukázky testů z minulých let na svých stránkách zdarma, není jich však mnoho a slouží spíše k získání představy o podobě testu a jednotlivých úlohách. Kromě toho je možné si objednat jak testy online, tak tištěné cvičebnice, společně se správným řešením a strategiemi, jak u jednotlivých úloh postupovat. Další variantou pak jsou placené kurzy, které už nenabízí jen Scio, ale i další společnosti. Levnější variantou potom může být příprava s někým, kdo testy zvládá a má schopnosti dobře řešení vysvětlit.

Specifikem testu OSP není to, co testuje, ale jeho časové omezení. Účastníci jej vykonávají v časovém presu a tedy mnohdy ve stresu a pod tlakem. Tréninkem testů nanečisto tak není ani tak naučit se nové znalosti, ale spíše zorientovat se v logice testu (dobře se v něm orientovat) a hlavně si postupně zvykat na tlak z nedostatku času. 

Co lze natrénovat:

  • zorientovat se v logice testu
  • porozumět principům úlohy
  • tréninkem zvýšit svou efektivitu

A díky tomu všemu ušetřit čas u zkoušky, snížit svůj stres a tím zrychlit řešení úloh. Co natrénovat nelze je naučit se další znalosti či získat vyšší výsledek, než jsou vaše schopnosti.

Příprava na test je tedy spíše o seznámení s testem, snížení vlivu stresu na svůj výkon, tréninku uklidnění sebe sama a soustředěnosti.

Kolik bodů musím mít?

Pokud jde o vyhodnocení, v testu OSP nejde o samotný počet správně vyřešených úloh a počet bodů. Protože každý rok vznikne mnoho různých variant (ano, budete mít jinou variantu než soused v lavici) a i když se tvůrci snaží, aby byly navzájem co nejvíce podobné, jsou zkrátka některá zadání těžší než jiná.

Vaše skóre je tedy vždy porovnáváno s ostatními lidmi, kteří vyplňovali ty stejné úlohy. Výsledkem tohoto srovnání je percentil, což je číslo, které udává kolik lidí dosáhlo horšího nebo stejného výsledku jako vy. Nemusíte se tak bát, že kvůli smůle na zadání v testu neuspějete. Pokud dosáhnete na percentil 95 %, znamená to, že pouze 5 % lidí dosáhlo lepšího výsledku než vy (nikoli tedy, že jste vyřešili správně 95 % úloh). Jednotlivé vysoké školy potom mají různé požadavky na percentil pro přijetí. Ty vždy najdete přímo na stránkách univerzity v části informací pro uchazeče.

Vyplatí se u OSP tipovat?

To je velmi složitá otázka. U každé úlohy je vždy pouze jedna správná odpověď, za špatné odpovědi se ale část bodů strhává (vždy podle počtu možností). Obecně bychom proto nedoporučovali tipovat u otázek, kde vůbec netušíte. Pokud se ale rozhodujete pouze mezi dvěma možnostmi, tipnout jednu z nich dává smysl. Zároveň také záleží na tom, jak se vám v testu daří. Pokud víte, že jste neodpověděli na naprostou většinu otázek, nic jiného vám pravděpodobně nezbyde.

Rozhodně se však u každé otázky snažte co nejvíce možností eliminovat a zúžit tak okruh možných správných odpovědí. Zároveň s tipováním určitě počkejte až dokončíte celý oddíl. Může se stát, že zrovna natrefíte na náročné otázky na začátku oddílu a zbytečně zpanikaříte a budete rozhození i do dalších otázek (tak jako se to poprvé stalo i mně). Obecně platí: těžké úlohy zkrátka přeskočte a začněte těmi lehčími.

Hlavně klid

Důležitá rada na závěr. Nikdo nepočítá s tím, že odpovíte na všechny otázky. Podle zkušeností na průměrný výsledek stačí, abyste správně vyřešili přibližně polovinu otázek v každé části. Navíc je možné testy opakovat, přičemž se výsledky studentů s dalšími pokusy zpravidla zlepšují a univerzity většinou i opakované testy uznávají. I když tak testy OSP působí velmi náročně, ve výsledku se není čeho obávat.

Přejeme mnoho štěstí a pevné nervy u testů.

Samotné přijímací řízení na VŠ už je hračka, pokud víte, co chcete studovat. Pro ty, kteří se stále nemohou rozhodnout, je tu Salmondo.


Více o Salmondu