Sebereflektivní techniky v kariérovém poradenství

Přidal: Tibor Kučera, 15. 2. 2023

Jak se orientovat v moderním světě?

Nekonečné možnosti a svoboda výběru v dnešní moderní společnosti jsou pro mladé lidi tzv. Generace Z (narozených po roce 1995) bezpochyby jedním z největších přínosů. To však nevyhnutelně velmi ztěžuje jejich rozhodování o své budoucnosti a často způsobuje pozdější nespokojenost se zvoleným studijním či kariérním směrem. Stává se, že si studenti volí obor a studijní program nesystematicky a často neberou v úvahu důležité aspekty jako je jejich osobnost a vlastní očekávání od budoucího pracovního života. Tato situace vede k tomu, že lidé předčasně odcházejí z vysokých škol či se při studiu nevěnují tomu, co je baví a na co mají talent. To má ve výsledku velmi negativní dopad jak na studenty samotné, tak i na celý vzdělávací systém.

Úlohou kariérového poradce není najít pro své žáky “správnou” kariéru, povolání nebo studijní cestu. Jeho rolí v tomto procesu je být průvodcem, který jim pomůže lépe poznat sami sebe – své charakteristické osobnostní rysy, silné stránky, oblasti pro zlepšení, zájmy a dovednosti, a pomoci jim pochopit, jaký vliv to vše může mít na jejich profesní i osobní život. Mladí lidé tak mohou stavět svá rozhodnutí na těchto uvědoměních a vyhnout se běžným chybám a chybným úsudkům zmíněným výše.

Sebereflexe je dovednost

K sebepoznání se dostáváme skrze (sebe)reflexi. Je dobré si uvědomit, že je to dovednost, kterou je třeba trénovat. Jde o umění přemýšlet o sobě, o svém jednání a následně jej také adekvátně posoudit (např. objevit motivy vlastního jednání). Je zdrojem sebepoznání a předpokladem pro zodpovědné chování (uvědomování si důsledků vlastních činů). Jejím prostřednictvím si uvědomujeme své prožívání, pocity, schopnosti, talenty, silné stránky apod. Pomocí sebereflexe člověk také uvažuje nad svým vztahem k ostatním lidem. Vlastní sebepoznání je tak základním nástrojem, který žákům pomůže zvolit pro sebe tu nejlepší cestu.

Na co se při poznávání sebe sama zaměřit?

Nabízíme výběr základních oblastí, které je vhodné si zmapovat, když se rozhodujeme o navazujícím studiu a výběru budoucí profese. Odpovědi na tyto otázky mladým lidem pomohou vytvořit celistvý obraz toho, kam chtějí směřovat.

Co mě baví?

Záměrem zjišťování toho, co žáka opravdu baví, je poznat jeho přirozené vnitřní motivy. Při hledání těchto motivačních aktivit doporučujeme zaměřit se na tzv. „flow aktivity“ – činnosti, které nás přirozeně baví, lákají, ztrácíme při nich pojem o čase, plně se do nich ponoříme a občas zapomeneme na svět kolem nás. Často jsou právě toto momenty, kdy využíváte své přednosti, což úzce souvisí i s našimi osobními úspěchy.

Další úvahy pak mohou směřovat k tomu, jak tyto aktivity zahrnout do kariérní volby (zda např. existují nějaká zaměstnání, kde se jim dá věnovat).

Tipy na sebereflektivní otázky:

Jaké aktivity mě baví? Co přesně mě na nich baví?
Napadají mě nějaké nové příležitosti (soutěže, projekty, kroužky apod.) k věnování se těmto aktivitám?
Jaké mě napadají zaměstnání, ve kterém bych takové aktivity mohl/a dělat? A jaké studijní obory k nim vedou?

Co se mi povedlo?

Žák v tomto bodě uvažuje nad tím, s čím je spokojen, co se mu v životě povedlo a daří, co považuje za svůj úspěch. Přemýšlení nad vlastními úspěchy může pomoci uvědomit si, jaké činnosti jej baví. Dalo by se říci, že co nás motivuje, to nás baví, jde nám to a dosahujeme v tom dobrých výsledků. Proto je někdy snazší si nejprve najít naše osobní úspěchy a poté pokračovat tím, co nás baví (a motivuje).

Při těchto úvahách je výhodné zahrnout všechny oblasti života, nejen ty, jež souvisí se světem práce a studiem. Kromě “úspěšné účasti v soutěži”, “absolvování představení” apod. sem patří např. i uvědomění, že “mám několik skvělých přátel” či “dobře se starám se svého mazlíčka”). Z odpovědí na tuto otázku poté vznikne seznam aktivit, který může následně dobře ukázat, co by pro žáka mohlo být zajímavé studovat nebo čemu se dále profesně věnovat.

Na tomto místě je dále vhodné, aby žáci díky vytvořenému seznamu svých úspěchů zkusili identifikovat, jaké své silné stránky při dosahování těchto úspěchů využili či jaké překážky překonaly. Ještě důležitější než samotný úspěch je poznat to, co tento úspěch umožnilo. Na místě je poté zamyšlení či diskuse nad tím, jak se tyto identifikované silné stránky mohou vztahovat k určité kariéře nebo studijní cestě, v jakých oblastech je lze využít.

Jako podpora pro identifikaci silných stránek mohou sloužit také různé testovací metody (viz článek na blogu Salmondo). Obě skupiny silných stránek - tedy ty, které žáci sami identifikovali díky svým úspěchům a ty, které jim vyšly v testu či dotazníku, lze porovnat, zhodnotit zda korespondují a dostat tak celistvější pohled.

Tipy na sebereflektivní otázky:

Čeho si ve svém životě cením?
Co na mě ostatní oceňují (rodina, kamarádi, učitelé)? A jak mi to zní?
Co se mi v poslední době povedlo (i na maličkostech záleží)? Jak jsem toho docílil/a?

Co je pro mě důležité?

Pro každého z nás je důležité něco jiného. Při přemýšlení nad tím, co je pro nás důležité, zároveň uvažujeme nad svou hodnotovou orientací. Můžeme ji vnímat jako soubor preferencí - i když nevíme, co je “opravdu dobré”, obvykle se dokážeme zorientovat v tom, co je pro nás lepší a co horší (tedy dáváme přednost jedné věci před druhou). Náš vlastní systém hodnot má tedy velký vliv na naše chování. V každodenním životě se musíme neustále rozhodovat, hodnotit a vybírat, a jednáme tak na základě toho, na čem nám záleží. To se samozřejmě děje i ve chvíli, kdy se rozhodujeme ohledně své budoucí vzdělávací a pracovní dráhy. Hodnoty jsou jednou ze součástí motivace (můžeme je vnímat jako hnací motor, motiv jednání). Proto je žáci mohou nalézt na pozadí toho, čemu se rádi věnují, co je baví a co jim také přirozeně jde.

Hodnoty jsou jedním ze zásadních aspektů, které určují naše štěstí a spokojenost se zvolenou kariérou nebo životem obecně (jedním z nejčastějších důvodů nespokojenosti s prací je nízké souznění s posláním a cíli organizace, což přímo souvisí s hodnotovým nastavením zaměstnanců, jak zmiňuje např. Wagnerová v knize Psychologie práce a organizace: nové poznatky), a proto jsou tak další důležitou oblastí, na kterou je užitečné, aby se žák při rozhodování o své budoucnosti zaměřil.

Tipy na sebereflektivní otázky:

Za kterou mou vlastnost, mě někdy někdo pochválil.
Co si myslím, že bych ve škole/ v práci nikdy neudělal/a?
Co bych musel/a v mé budoucí profesi udělat, abych na sebe byl/a hrdý/á?
Co pro mě při studiu bylo doteď důležité?
Jakou profesi obdivuji? Co se mi na ní líbí?

Čeho se bojím?

Uvědomit své své obavy bývá užitečné. Strach obecně funguje jako spolehlivý ukazatel, že uvnitř nás samých se něco děje, něco volá o pozornost, něco je pro nás důležité. Obavy také často souvisí s našimi hodnotami a strachem, že nebudou uctěny. Pokud si žák uvědomí své obavy, může hledat jejich zdroj (co je to, čeho se bojí, jaké jeho vnitřní potřeby či hodnoty se dotýká) a následně způsob, jak se dané situaci vyvarovat či ji zvládnout, pokud nastane.

Je pro vaše žáky náročné vnímat a pojmenovat své emoce? Nabídněte jim praktické cvičení z konceptu Nenásilná komunikace, kde je práce s emocemi (a na ně navazujícími potřebami a hodnotami) srozumitelně a prakticky popsána.

Tipy na sebereflektivní otázky:

Když si představuji svůj studijní či profesní svět, z čeho mám obavu?
Čeho se tato obava týká? Jak by to vypadalo, kdyby se naplnila? Jak bych se cítil/a?
Co se musí stát, aby obava zmizela? Co pro to mohu udělat já?
V čem je pro mě užitečné se obavě postavit? Co mohu získat?

Co bych si přál/a?

Užitečné je, když žák svou mysl i tělo (naše emoce se do našeho vědomí dostávají skrze tělo) zasoustředí na vzpomínky na jeho sny a přání z dětství. Jde o nejrůznější přání, která jej možná nenápadně provázela celým dosavadním životem, a prozkoumání toho, kolik z nich se mu dosud opravdu splnilo. Je dobré myslet na to, že sny se často plní v trochu jiné podobě, než jak jsme si představovali, ale často se opravdu plní. A právě proto má smysl snít. Naše sny stojí na počátku našich vizí, plánů i toho, co nakonec žijeme. Když se zaměříme na to, jakým směrem se chceme v životě dále vydat, půjdou nám pak dobře nastavovat naše cíle a plány jejich dosažení. Dalším krokem je tak sepsání možných cílů, s ohledem na všechny úvahy (předchozí reflektivní otázky), které žáci do této doby učinily.

Tipy na sebereflektivní otázky:

Co bych si přál/a? Myslím si, že je možné toho dosáhnout? Co by se muselo stát? Co pro to mohu udělat já?
Co bych chtěl/a zažít? Co mě láká? Kam mě to táhne?
Když uvažuji nad budoucím zaměstnáním/studiem, na co se těším? Co bych si přál/a? Co pro to mohu udělat?

Sebereflektivní techniky v aplikaci Salmondo

Salmondo kombinuje sebereflektivní či autoevaluační (sebehodnotící) techniky s testovými metodami, díky čemuž mohou žáci i poradci získat ucelený pohled na svoji osobnost a tyto informace potom využít pro volbu vhodného navazující studia či profesního směřování.

Sebereflektivní techniky navazují na dotazníky zájmu a osobnosti v druhé části aplikace, v níž podněcuje žáka k hledání aktivit, které jej baví a motivují, k uvědomění svých úspěchů, hodnot, snů a cílů. Aktivity jsou navržené tak, aby si je žák mohl sám vyplnit a zároveň velice doporučujeme kariérovým poradcům na školách, je s nimi probrat podrobněji, ať už ve formě individuální nebo skupinové práce. Žákům mohou poradci dodat větší motivaci, pomoci jim zacílit pozornost a objevit např. úspěchy či hodnoty, které je samotné nenapadnou. Žáci se také mohou inspirovat ve třídě mezi sebou navzájem. Více informací o aplikaci Salmondo najdete zde.

Pokud vás zajímá více informací o tom, jak lze sebereflektivní techniky v kariérovém poradenství efektivně využít, připravili jsme pro vás bezplatný online kurz pro kariérové poradce na ZŠ Salmondo akademie, do kterého se můžete registrovat zde.