Z jakých oborů odcházejí studenti nejčastěji a proč?

Přidal: Tibor Kučera, 19. 12. 2017

V Česku nedávno vyšla první publikace, která se systematicky a do hloubky zabývá problematikou studijní neúspěšnosti na vysokých školách. Autoři v ní mimo jiné uvádí statistiku studijní neúspěšnosti podle jednotlivých oborových skupin pro bakalářské studijní programy, včetně jejich vývoje v čase. Díky tomu se můžeme podívat, jak jsou na tom například technické, humanitní nebo ekonomické obory z pohledu podílu neúspěšných studií, a porovnat je mezi sebou. Jaká je tedy situace?

Zdroj: Připraveno dle VLK, Aleš, Jakub DRBOHLAV, Tomáš FLIEGL, Vladimír HULÍK, Šimon STIBUREK a Václav ŠVEC. Studijní neúspěšnost na vysokých školách: teoretická východiska, empirické poznatky a doporučení. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2017. Studie. ISBN 978-80-7419-248-7.

Co autoři dále zjistili?

• Výsledky ukazují, že v rámci bakalářského studia je studijní neúspěšnost dlouhodobě nejvyšší v technických oborech – ze studií zahájených v roce 2011 jich bylo v prvních 4 ročnících ukončeno bez absolvování 63 % a z těch započatých v roce 2014 jich bylo hned v prvním ročníku ukončeno 48 %. Jinými slovy – jen každý druhý student technického oboru v současnosti postupuje do druhého ročníku.

• Technické obory již zřejmě dokonce předehnaly přírodovědné obory, ve kterých v roce 2014 neúspěšnost překonala úroveň 50 % v prvních ročnících.

• Nelichotivou třetí příčku poté s velmi podobným podílem drží zemědělské obory, u kterých se ale studijní neúspěšnost soustavně nezvyšuje a spíše střídavě kolísá.

• I ostatní velké skupiny oborů, jako humanitní nebo ekonomické se však pohybují v rámci podílu neúspěšně ukončených studií okolo hranice 50%, přičemž toto číslo setrvale roste.

• Jedinou výjimku tvoří obory psychologické, kde neúspěšnost klesá – mezi lety 2010 a 2012 se v nich snížila z 19 % na 10 %.

Nekončí líní nebo neschopní

Co je podstatné, autoři knihy také na základě výsledků provedených analýz nesouhlasí s argumentem, že je vysoká studijní neúspěšnost tvořena převážně studenty, kteří studují pouze pro „status studenta” nebo studenty, kteří nemají pro studium daného oboru dostatečné znalosti nebo předpoklady. Jak uvádí, velká část neúspěšných studií v prvním ročníku je tvořena studenty, kteří změní priority a pokračují ve studiu jiného oboru, na jiné fakultě nebo vysoké škole.

Ačkoli se pro mnoho studentů v posledních ročnících střední školy volba VŠ nemusí zdát jako zásadní rozhodnutí, ukazuje se, že tomu tak je. I z naší vlastní zkušenosti víme, že naprosto zásadní vliv na úspěšné dokončení studia je především jeho správný výběr, kterému je proto potřeba věnovat dostatek času. Neúspěšně ukončené studium znamená v lepším případě změnu oboru, absolvování nového přijímacího řízení, prodloužení délky studia a s tím související poplatky za studium. V tom horším je to ztráta zájmu o studium, pochybování o vlastních schopnostech a úplné zanechání univerzitního studia.

Když uvážíme, že se tato situace týká každého druhého studenta nastupujícího do bakalářského studia, jsme přesvědčeni, že je velmi vhodné využít i odbornou pomoc, která se pro výběr vysoké školy nabízí. Abychom ji zpřístupnili a přiblížili co největšímu počtu studentů, vytvořili jsme online nástroj pro kariérní poradenství Salmondo, které má za cíl pomoci mladým lidem s volbou vhodného studia a kariéry.

Více o Salmondu

Informace a data jsou čerpané z knihy Studijní neúspěšnost na vysokých školách:
VLK, Aleš, Jakub DRBOHLAV, Tomáš FLIEGL, Vladimír HULÍK, Šimon STIBUREK a Václav ŠVEC. Studijní neúspěšnost na vysokých školách: teoretická východiska, empirické poznatky a doporučení. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2017. Studie. ISBN 978-80-7419-248-7.